Když v roce 2002 vyšla hra Mafia: The City of Lost Heaven, kladla velký důraz na realismus, jenž vedl k několika nepokrytě náročným herním úsekům. Hra Mafia: Definitivní edice bude obsahovat několik rozdílných úrovní obtížnosti, stejně jako systém úpravy jednotlivých nastavení v podobě asistence při míření, ovladatelnosti vozidla či policejní aktivity – avšak pokud máte sklon k plnění veškerých úkolů na maximum, pak je tu režim klasické obtížnosti právě pro vás.
Režim klasické obtížnosti nečiní hru nesmyslně náročnou, avšak přináší řadu prvků, které evokují původní hru Mafia a podněcují vás hru hrát jiným způsobem. „Když se z dnešního pohledu podíváme na původní hru, uvědomíme si, jak nesmírně byla náročná,“ upozorňuje Prakash Choraria, starší systémový návrhář ze studia Hangar 13. „U režimu klasické obtížnosti bylo naším cílem nabídnout možnost zahrát si hru, jejíž pokoření bude velkým úspěchem, a zároveň obrousit některé prvky, které by mohly být značně frustrující. Dobrým příkladem je závod v misi Fair play: naším cílem u všech předvoleb obtížnosti je nabídnout hru krapet méně náročnou oproti originálu, neboť právě zde se řada hráčů zasekla a nebyla schopná závod úspěšně dokončit. V režimu klasické obtížnosti je úspěšné zvládnutí závodu nadále velmi náročné, avšak s dostatkem trpělivosti a tréninku dosažitelné.
Mimo závodní trať si zase všimnete, že hra v režimu klasické obtížnosti představuje náročnější výzvu za volantem vozu či řídítky jednoho z nově přidaných motocyklů i na běžných silnicích. Asistence při řízení dostupná u ostatních předvoleb obtížnosti je omezená a v některých případech zcela vyřazená. GPS navigace na minimapě sice je k dispozici, avšak to již neplatí o ukazatelích, které by vám přímo na ulici ukazovaly správný směr. Minuli jste odbočku a teď se chcete dostat zpátky na cestu ke svému cíli pomocí nějakého nebezpečného manévru? Pak vězte, že v režimu klasické obtížnosti budou policisté k takovým přestupkům mnohem všímavější než jejich kolegové v rámci ostatních předvoleb obtížnosti.
Jak Choraria dodává: „Na střední obtížnosti budou policisté obecně ignorovat přestupky, u kterých nedojde k žádnému zranění. Když projedete na červenou nebo narazíte do zaparkovaného vozidla, ještě přimhouří oko, ale zkuste na chodce vytáhnout zbraň, a už si s vámi jistě budou chtít promluvit. V režimu klasické obtížnosti jsou však jejich pozornosti hodné všechny přestupky. Stačí jen o kousek překročit povolenou rychlost a už budete muset zajet ke krajnici a zaplatit pokutu. Jinak by se celá situace mohla rychle zvrtnout.“ Když zastavit odmítnete, rychle zjistíte, že policisté z policejního sboru města Lost Heaven jsou v pronásledování stejně vytrvalí jako jejich předchůdci z původní hry a v případě potřeby se nebudou rozpakovat roztáhnout i silniční zátarasy. Když se při úniku před policií octnete takovému zátarasu tváří v tvář, neznamená to samozřejmě, že musíte nutně okamžitě zastavit, ale mějte na paměti, že v režimu klasické obtížnosti není vaše vozidlo tak odolné jako u ostatních předvoleb obtížnosti.
Když se do herního světa vydáte po svých (doufejme ne následkem nepojízdnosti vašeho vozu), pak v režimu klasické obtížnosti vaši nepřátelé ztrestají každý váš chybný krok. V porovnání se svými protějšky z ostatních předvoleb obtížnosti jsou mnohem agresivnější, působí větší zranění a lépe se dokážou vyhnout vašim útokům. A abychom nezapomněli – rovněž se nebudou zobrazovat na vaší minimapě, takže když budete zpoza krytu pálit na protivníka před sebou, nezapomeňte si hlídat záda a kontrolovat, zda vám někdo nechce vpadnout do týlu.
Nezapomeňte pozorně sledovat stav munice, protože v režimu klasické obtížnosti – stejně jako v původní hře – znamená přebití ztrátu munice, která ještě v zásobníku zbývá. „Když si tedy přebijete samopal s 38 náboji v zásobníku,“ vysvětluje Choraria, „o všechny přijdete.“ Systém boje zblízka, který využívá stavu sražení i zbraní, jako jsou baseballové pálky a nože, vám nabídne řadu nových způsobů, jak si v dané situaci s nepřáteli poradit. Ovšem poradit si s jakýmkoliv utrženým zraněním bude o poznání náročnější, neboť v režimu klasické obtížnosti doplňují lékárničky méně zdraví a při jeho automatické regeneraci dochází k navýšení pouze o 20 %.
Režim klasické obtížnosti vám nabídne tu nejnáročnější možnost, jak si hru Mafia: Definitivní edice vychutnat, ovšem zatímco se hra drží svého vzoru z roku 2002 v oblasti správy munice a policejní aktivity, neznamená to, že bude v některých nejnáročnějších misích stejně nemilosrdná jako původní verze. Režim klasické obtížnosti můžete kdykoliv během hry vypnout a zase zapnout, ovšem pokud chcete dosáhnout úspěchu či trofeje za dokončení příběhu Tommyho Angela v režimu klasické obtížnosti, musíte u ní vydržet od samého počátku. Doufáme, že až 25. září hra Mafia: Definitivní edice vyjde, tak si ji v režimu klasické obtížnosti vyzkoušíte – ovšem až vám začnou horké chvilky, neříkejte, že jsme vás nevarovali.
